Bulharsko - Zajímavosti
Nesebar: Je zapsán do seznamu světových kulturních památek UNESCO. Jedno z nejstarších evropských měst jehož počátky sahají až do doby před více než 2000 lety př. Kr. Město si zachovalo staletý půdorys křivolakých uliček s malebnými domy z 19.stol., dochovalo se 12 kostelů a další zříceniny z původních čtyřiceti církevních staveb, nejstarším je trojlodní chrám Stara metropolija a chrám Sveta Bogorodica z 6. stol., Sveti Ivan Krstitel (10.stol.), v 11.-14. stol. vznikly chrámy: Sveti Ivan Neosveteni, Vsedržatel, Svati archangeli Michail i Gavril, Svata Pareskeva, Sveti Todor, Nova metropolija Sveti Stefan, částečně se zachovaly městské hradby z 4.-5. stol.
Rilski Monastir: největší a nejslavnější klášter Bulharska 123 km jižně od Sofie. Symbolizuje slovanské centrum odporu proti turecké nadvládě. Je zařazen do katalogu světového kulturního dědictví UNESCO. Původní klášter založený snad poustevníkem Ivanem Rilským (876-946) byl ve 14. stol. zničen lavinou, poté byl obnoven na současném místě, makedonský vladyka Chrelju ho přestavěl na pevnost a doplnil kostelem Panny Marie r. 1343, z této doby se dochovala Chreljova věž 25 m vysoká. Klášter byl pod ochranou bulharských carů, po nastolení osmanské nadvlády zpustl, ale v pol. 15. stol. byl obnoven a uznávali ho i sultáni. V 2. pol. 18. stol. byl třikrát vypálen loupeživými tlupami. Téměř zničen byl požárem r. 1833. Současná podoba je ve stylu klášterů na hoře Athos, dokončena byla r. 1847 a je dílem domácích architektů a umělců. Cenný je vyřezávaný a zlacený ikonostas, malby, knihovna, Chreljův trůn atd. Nedaleko je poustevna sv. Lukáše a hrob sv. Ivana Rilského.
Památky na slavnou minulost tohoto přístavního města jsou soustředěny v Archeologickém muzeu s jeho proslulým Neolitickým zlatým pokladem.
Významnou pamětihodností města Varna je bezesporu monumentální chrám Nanebevzetí, spojující byzantskou nádheru výzdoby vnitřních prostor vyřezávaného dřevěného ikonostasu a malovaných oken.
Pozůstatky římských termálních lázní, stojících na základech starořeckého města Odessos.
Pohoří Rila, Rilský Monastýr- perla ze seznamu UNESCO; Starý Sozopol; přírodní rezervace Ropotamo, Varna, Kameni Les- bizarní kamenné útvary, které jsou staré 50 milionů let, pohoří Vitoša; Národní Park Pirin, odkud je možný výstup k vrcholu Kamenica(2. 822m).
Památky
Kostel sv. Michaela a Gabriela s křížovou kopulí v Nesebaru, Sofie (chrám Alexandra Něvského), Rilský klášter.
Historie
V 8. století př. Kr. zakládali Řekové při černomořském pobřeží významné osady mimo jiné i dnešní letovisko Nesebar. Ve 4. stol. př. Kr. připadla velká část území zásluhou Alexandra Velikého Makedonii. V 1. stol. př. Kr. se Bulharsko stalo součástí Římské říše. V 6. stol. vstoupila na území dnešního Bulharska první slovanská komunita. Ale teprve kočovní Bulhaři pod vedením chána Asparucha zemi sjednotili. V roce 681 vznikla 1. bulharská říše, ta ale neměla dlouhého trvání, protože ji v 10. století pohltila Byzantská říše. Ve 12. až 14. století tu existovala 2. bulharská říše, ale její osud byl velmi podobný té první. Krátce po založení padla do rukou Turků. V 15. a 17. století sice propuklo několik vzpour proti turecké nadvládě, ale bez úspěchu. Každé povstání bylo doslova utopeno v krvi a Bulharsko zůstalo i nadále nesamostatné a nesvobodné. V druhé polovině 19. století vypukl nejtvrdší bulharský odboj pod vedením Vasila Levskiho, který připravil půdu pro definitivní vzpouru proti turecké nadvládě, ale byl zrazen nejbližšími přáteli. Levski byl zajat, vězněn a popraven. Teprve v roce 1878, na Berlínském kongresu po rusko-turecké válce, bylo území Bulharska uznáno jako knížectví. Ani první novodobá epocha samostatnosti však Bulharům mnoho dobrého nepřinesla. V roce 1912 propukly tzv. Balkánské války, v nichž Bulharsko nakonec podlehlo. Roku 1915 navíc vyhlásilo válku Srbsku, a zapojilo se tak do první světové války. V meziválečném období se car Boris III. snažil o demokratickou vládu, ale v roce 1923 se stal terčem pokusu o atentát. Zároveň proběhl komunistický pokus o převrat.. Poté car v zemi vyhlásil carskou diktaturu. Počátkem druhé světové války vyhlásilo Bulharsko neutralitu, ale nakonec i přes carův odpor vstoupilo roku 1941 do válečného konfliktu jako spojenec nacistického Německa. Car Boris III. odmítl nabídku Adolfa Hitlera na partnerství v boji proti SSSR, ale v roce 1943 za záhadných okolností zemřel. Po okupaci sovětskou armádou o rok později byl v zemi nastolen komunistický režim. Až v roce 1989, jako většina ostatních zemí pod vlivem SSSR, se z Bulharska stala demokratická země.