Filipíny

Vyberte si pro svůj pobyt Filipíny a poznejte tak nádherné prostředí jihovýchodní Asie. Filipíny vám nabízejí dlouhé písčité pláže, příjemné ubytování (hotel, bungalov či vilka) a služby na vysoké úrovni. Filipíny jsou jako stvořeny k provozování nejrůznějších vodních, ale i suchozemských sportů.

 

 

Podrobné hledání zájezdů »

Zájezdy do země Filipíny »

Filipíny - Základní údaje

Oficiální název:
Filipínská republika

Hlavní město:
Manila

Další města:
Quezon City, Davao

Rozloha:
300 076 km2

Filipíny - Ekonomické údaje

Měna:
filipínské peso (PHP); 1 PHP = 100 centavos 100 PHP = cca 45 Kč

Orientační ceny:
Cenová hladina je vyšší než v ČR, potraviny tady koupíte bez problémů včetně západní provenience.

Podnebí:
Filipínské klima je přímořské a tropické. Průměrné denní teploty se pohybují v rozmezí 23° - 34°C. Nejvyšší teploty jsou od března do května v období sucha a nejnižší od prosince do února. Od května do října je deštivé období, kdy spadne až 500 mm srážek měsíčně a vlhkost vzduchu dosahuje až 99 %.

Filipíny - Obyvatelstvo

Počet obyvatel:
84 600 000

Národnostní složení:
Filipínci malajského původu 96%, Číňané 1%, ostatní 2 %

Náboženství:
římsko-katolické 84%, muslimové 5%, Aglipayan 5% (křesťanské hnutí), protestanti 4%, ostatní 2%

Gramotnost:
97%

Úřední jazyk:
filipínština, angličtina

Filipíny - Formality

Vízum:
Občané ČR mohou cestovat na Filipíny za účelem turistiky bez víz, pokud doba jejich pobytu nepřesáhne 21 dnů. Při turistických cestách nad 3 týdny či cestách za jiným účelem je třeba požádat o vízum na Velvyslanectví Filipín v Praze. Před příletem do Manily se v letadle vyplňuje statistická karta, tzv. arrival card. Přihlašovací povinnost není zavedena. Pobyt zaregistruje imigrační úředník při vstupu.

Cestovní doklady:
Pro vstup občanů České republiky se vyžaduje platný cestovní pas, platný minimálně 6 měsíců nad předpokládanou dobu pobytu na Filipínách.

Konzulát:
Velvyslanectví České republiky na Filipínách
Embassy of the Czech Republic
Rufino Pacific Tower, 30th floor, 6784 Ayala Avenue, Makati City, Manila
tel: 00632/8111155

Důležitá telefonní čísla:
Tísňová linka–166/117
Záchranná služba a rychlá policejní asistence 117 Filipínská národní policie 7230401, 7253245
Hasiči 8162553
Informace o telef. číslech 114


Elektrické napětí:
110/220V, 115/230V

Očkování:
http://vakciny.net/CIZINA/Asie/filipiny.htm

Rizika:
Filipíny se staly v poslední době zemí se zvýšeným rizikem útoků muslimských extrémistů s prokázaným napojením na Al Kaidu a indonéskou Džamája Islámija. Jejich bombové útoky na velké koncentrace osob (letiště, autobusové terminály, supermarkety) si vyžádaly za poslední rok desítky obětí, včetně několika cizinců. I když statistická pravděpodobnost ohrožení není vysoká, je nutné na toto riziko upozornit, zejména v celé oblasti Mindanaa, ale i v dalších velkých městech. Rovněž nelze podcenit ani vojenské aktivity militantní složky maoistické komunistické strany tzv. New People Army, která operuje po celém území Filipín, zejména v terénu. Filipínská vláda nicméně dělá maximum pro bezpečnost zahraničních návštěvníků. Pokud jde o běžnou kriminalitu, ta je obdobná jako ve světových metropolích.

Filipíny - Zajímavosti

Domovem filipínských léčitelů , kteří jsou proslulý svým duchovním a léčitelským řemeslem, se stal ostrov Siguijor. Křesťani si myslí, že léčitelé a lidé, kteří se léčit nechají jsou pohané. Každoročně sem jezdí davy lidí na jejich festival Lenten, kdy se oslavují bylinné přípravky.
Filipínské domy musí mít silnou a pyramdiální střechu, která je ochrání od silných větrů a dešťů. Podlaha je zvýšená, to proto, aby dům nezaplavila voda v období dešťů.
Obydlí jsou stavena na kůlech i proto, aby ochraňovala jeho obyvatele před hady, krysami a pod. Klece pro kuřata a různé potřebné domácí nástoje se skladují právě v prostoru pod podlahou.
Ve městě Moriones se koná „moro-moro“, na němž se bouřlivě vykládá o zabití Krista římským vojákem. Objevuje se zde směs křesťanství a animismu.
Každou středu, po celé zemi, lidé chodí do kostela a uctívají Pannu Marii.

Historie

V roce 1521 ostrovy objeveny nejvýznamnějším portugalským mořeplavcem Fernao de Magalhaesem (Magalijenšem). V roce 1565 ostrovy obsazeny španělskou expediční armádou. V roce 1571 se celá oblast stala španělskou kolonií. Postupně se hlavní mocenskou silou v zemi staly římskokatolické řeholní řády. Na konci 17.století přicházejí do oblasti Britové a Holanďané. Od počátku 19.století, kdy velmi výrazně klesá moc španělského království, dochází k nepokojům vyvolaným místními domorodými obyvateli proti španělské nadvládě. Všelidové povstání vedené organizací Katipunan v letech 1896 až 1898 definitivně svrhne španělskou koloniální vládu nad celou oblastí. Nezávislost na Španělsku získávají Filipíny 12.června 1898, kdy je založena nezávislá republika.
V 1.polovině 20.století zažívají Filipíny nebývalý rozvoj infrastruktury země. Stávají se turistickým rájem pro řadu obyvatel USA, Evropy a Austrálie. Na konci 30.let 20.století, po zhoršení politické situace v oblasti, postupně Filipíny ekonomicky ztrácejí. V roce 1941 vyhlašuje Japonsko válku Filipínám a vyloďuje se na území Filipín. Na jaře roku 1945 je většina Filipín pod americkou kontrolou.
Na přelomu 50. a 60.let se Filipínám podařilo plně rozvinout oblast cestovního ruchu. 60. léta 20.století jsou ve znamení významného hospodářského růstu. V roce 1965 je zvolen novým prezidentem země FERDINAND E. MARCOS. Jeho politika umožnuje zemi se nadále rozvíjet a učinit ji v mezinárodním obchodu zajímavou investiční oblastí. Prezident se však musí vypořádat s narůstajícími muslimskými náboženskými hnutími (5% menšina), kmenovými místními sváry a rozšiřujícími se drogovými sítěmi. Na přelomu 70. a 80.let 20.století se z několika místních skupin sloučením vytvořila protiprezidentská armáda. V roce 1986 je v zemi proveden státní převrat a prezident MARCOS je zajat. Nejvyšší soud jmenuje 26.února 1986 nového prezidenta - první prezidentku země - CORAZON AQUIN. Ještě v roce 1987 dochází k rozsáhlým prodemokratickým změnám v ústavě.
Mezinárodní ekonomický tlak Japonska a USA ještě více prohlubuje ekonomickou krizi země. Na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu, pod dohledem OSN, bylo rozhodnuto na přelomu let 2000 a 2001 o správnosti výsledků prezidentských voleb v květnu 1998. V lednu 2001 byla následně jmenována GLORIA MACAPAGAL-ARROJO novým prezidentem Filipín. Obyvatelé Filipín jsou z 94% křesťanského vyznání a prezidentka GLORIA MACAPAGAL-ARROJO požádala USA o obnovení amerických základen v zemi, aby USA pomohly filipínské armádě v boji s terorismem.