Francie - Zajímavosti
Eiffelova věž – je považována za nejrozeznatelnější orientační bod v Paříži a je známý jako celosvětový symbol Francie. Je pojmenována podle svého návrháře Gustava Eiffela. Tuto nejznámější věž světa navštíví ročně přes 5,5 miliónů turistů. Což znamená, že v roce 2002 Eiffelova věž přivítala 200 miliontého návštěvníka. Věž je 300 m vysoká a váží přes 10 tisíc tun.
Univerzita Sorbonne – nejslavnější a nejznámější univerzita ve Francii. Byla založena v letech 1253 – 1257 a tím se také zařadila mezi nejstarší starověké univerzity v Evropě. Univerzitu založil kaplan a kněz Ludvík IX., původně pro chudé studenty teologie. Dnes na univerzitě studuje kolem 70 000 studentů. Jako významné prominenty této univerzity jmenujme například Johna Calvina, Marii Curii, Mahmouda Hessabyho, Normana Mailera.
De la Bastile – je čtverec v Paříži, kde stála věznice než byla zničena Francouzskou revolucí. Místo věznice je zde, ale obrovský sloup uprostřed připomínající oběti, již zmíněné červnové revoluce roku 1830 a nová budova operní scény, která nechá v každém turistovi velmi hluboký dojem.
Disneyland – je původně známý jako Euro Disney, který je vlastněn společností Walt Disney. Nyní se tento park nazývá: Disneyland Paříž. Stavba tohoto parku začala v roce 1988. Park se postupem času stával a dále stává velmi navštěvovaným a žádaným místem nejen pro děti. Disneyland je rozdělený na 5 hlavních sekcí. Pokud přijedete do Paříže, tak Vás velké cedule s myšákem Mickeym dovedou až na ono vysněné místo.
Ajaccio, Bastia, Monte Cinto, záliv Porto
Mont Saint Michel je malý žulový ostrov uprostřed mořské zátoky se stejným jménem, kousek od hranic Bretagne s Normandií, které v těchto místech rozděluje řeka Couesnon a Mont Saint Michel leží už na normandské straně. Ostrov je od pevniny vzdálený 2 km a je s pevninou spojený uměle vytvořeným násypem se silnicí, kterou při přílivech nikdy nezalije voda. Na ostrově je postaveno město, nad nímž se ve výšce 80 m tyčí slavný klášter. Celé město i s klášterem je monumentální stavba, představuje historicky nejpamátnější místo Francie a celé západní Evropy, ve středověku to bylo slavné poutní místo. Navštěvuje jej obrovské množství turistů z celého světa, je to po Paříži a Versailles třetí nejnavštěvovanější místo ve Francii. Při odlivu se voda stahuje až do vzdálenosti 15 km a klesne o 14 m, potom se celý ostrov ocitne uprostřed písčin. Jelikož se odliv a příliv střídají 2x za den, je možné pohyb moře pozorovat v reálném čase a voda se přitom přibližuje nebo vzdaluje rychlostí více než metr za vteřinu! Je to opravdu zajímavý zážitek.
Přímo detektivní záhadou je Carnac. Tisíce kamenů různých velikostí se tu tyčí k nebi v osm kilometrů dlouhém pásu v několika řadách vedle sebe. Kdysi jich prý bylo kolem 15 000, dnes zbývá asi 10 000 kamenů. Byly vztyčeny asi před 6000 lety, jsou tedy ještě starší než pyramidy v Gíze, které pocházejí z období 2650 až 2550 před naším letopočtem. Nejdůležitější je Ménec, což je 1 km dlouhý a 100 metrů široký pás menhirů, pak jsou to Kerlescan a Kermario. Tyto řadové seskupení jsou pravděpodobně zbytky kultovních památek orientovaných buď severojižním směrem, nebo obráceným k západům a východům slunce ve dnech rovnodennosti, protože lid mladší doby kamenné, který tyto menhiry v letech 5000 - 2000 př. n. l. postavil, pěstoval kult slunce a měsíce. V okolí je také několik dolmenů, které jsou stejného stáří. O dolmenech se traduje, že to byly pohřební komory. Na mnoha místech evropského kontinentu lze také najít kilometry dlouhé přímé pruhy, často vedoucí k posvátným místům. Kdo je postavil? Za jakým účelem? Jaký měly význam? Opravdu mnoho otázek bez odpovědí.
Mys zvaný Cap Fréhel je prý nejkrásnější mys v Bretagni vůbec a dokonce podle místních obyvatel je to nejkrásnější místo Francie. Nachází se na nejsevernějším výběžku malého poloostrova v severní Bretagni na pobřeží Côte d´Emeraude (Smaragdové pobřeží), 78 km severozápadně od Rennes. Je tvořen obrovskými strmými skalními útesy z červenavých, šedých a černých pískovců, které se zvedají z vody a při pohledu zdola se jakoby dotýkají oblohy. Mezi nimi se často vyskytne malá romantická zátoka, na které je písčitá pláž. Smaragdové pobřeží kolem mysu Cap Fréhel spolu s přilehlými neobydlenými ostrovy tvoří přírodní rezervaci nazvanou "Landes de Cap Fréhel". Tyto ostrovy nejsou jenom holé kusy skal, ale jsou dokonce porostlé travou a mechem a občas se na nich najde i nějaký nízký jehličnatý strom nebo keř. Z mysu Cap Fréhel je nádherný výhled k mysu Pointe de Grouin, který je odtud vzdálen asi 40 km a někdy je prý možné vidět i Anglonormandské ostrovy. Maják, který stojí na Fréhelu, má dosah světel až 110 km!
Ve 2. světové válce došlo k vylodění spojeneckých vojsk ráno 6. června 1944 na pěti plážích s krycími názvy Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword.
Národní hřebčinec v Pin:
Byl postaven počátkem XVIII. století v klasickém slohu "období Ludvíka XIV." Národní hřebčinec v Pin je památníkem koňské slávy, o rozloze 300 ha. Je věnován vývoji a propagaci chovu koní, zachování tradičních řemesel (sedlářství a podkovářství) za použití moderních technologií, novodobému uplatnění koně a jeho reprodukci. Při návštěvě hřebčince se můžete komplexně seznámit s danou problematikou. V sezóně jsou nabízeny "hřebčinské čtvrtky", kde probíhá prezentace hřebců a spřežení za zvuků hudby.
Tanutou:
Výsadní domov mořských ptáků a milovníků přírody. Rozkládá se na ploše 27 hektarů, obrácený k přístavu Saint-Vaast-la-Hougue.s bohatou minulostí. Ostrov Tatihou je místem vhodným k procházkám, kde jsou příroda, kultura a dějiny v harmonickém souladu. K návštěvě zve pobřežní zahrada, námořní muzeum a pevnost á la Vauban. Každoročně se tady v červnu a září konají koncerty a divadelní představení.
Údolí Seiny:
Seina je obchodní a dopravní tepnou již od dob neolitu; modeluje krajinu tak, že vytváří četné meandry, kde se po staletí choulí nejen nádherná opatství (Saint-Wadrille, Jumieges, Saint-Georges de Boscherville), ale též města jako Duclair, Caudebec s kostelem, Villequier s muzeem Victora Huga, atd. Řeka končí svůj meandrovitý tok velkým ústím. Nedaleko odsud se nachází Vernierská močálovitá oblast, která je jedinečným přírodním úkazem v Evropě. Nejlepšími prostředky k objevení celé krásy řeky jsou buď projížďky na kolech nebo okružní plavby po Seině.
Zátoka Mont St. Michel - známa nejvyšším přílivem v Evropě je zdobená krásným klášterem stejného jména. Rozdíl mezi přílivem a odlivem je až 15 metrů.
Auvergne - oblast se sopečnými vrcholy. Nejvyšší z nich Puy de Sancy je vysoký 1885 metrů. Nachází se v horském pásmu Monts Dore. Celá oblast je chráněná Oblastním přírodním parkem sopek (Parc Naturel Régional des Volcans).
Řeka Seina - mezi mořem a městem Rouen se vyskytuje během přílivu přílivová vlna, která mění normální tok řeky.
Disneyland – zábavní park 32 km východně od Paříže.
Parc Astérix - zábavní park 30 km severovýchodně od Paříže
Walibi Aquitaine - zábavní park mezi Bordeaux a Toulouse
Památky
Versailles, Louvre (La Pyramide Inversée), Eiffelovka, Vítězný oblouk v Paříži, aj.
Historie
Francie má velmi bohatou historii. Ve starověku byla osídlena Kelty (Galy). V 1. století před naším letopočtem, když ji Caesar připojil k Římské říši byla označována jako Galie. Po pěti stech letech získala v dnešní Francii převahu Franská říše, která později odrazila vpády Arabů přes Pyreneje a za Karla Velikého ovládla značnou část Evropy.
V polovině 9. století se Franská říše stala jádrem Západofranské říše. Během 11. až 13. století Francie velmi zesílila a po Stoleté válce s Anglií se stala vedoucí silou na evropském kontinentu.
V dalších letech Francie expandovala. Za Ludvíka XIV. se zmocnila některých německých oblastí a po Velké francouzské revoluci, kdy se na čas stala republikou, připojila i další území. Další vlnu výbojů zahájil Napoleon Bonaparte, ale po Vídeňském kongresu se Francie vrátila zpět do původních hranic.
Po revoluci v roce 1848 se k moci opět dostalo císařství a Napoleon III. získal pro Francii území Savojska a Nizzy, ale v první prusko-francouzské válce přišel o Alsasko a Lotrinsko ve prospěch sjednoceného Německa a Francie se definitivně stala republikou.
V první světové válce byla Francie hlavním protivníkem Německa. V meziválečném období na čas zesílila, ale ve třicátých letech začala Německu ustupovat a dokonce se objevovaly tendence k sjednocení s Německem. V roce 1939 vyhlásila Německu válku, ale nečinně vyčkávala, až byla zaskočena nacistickým útokem. V tuhých bojích zaznamenala velké ztráty a v roce 1940 kapitulovala. Osvobozena byla až v roce 1944. V padesátých a šedesátých letech přišla Francie o většinu kolonií, mimo jiné o dnešní svobodné státy v Africe (Alžírsko, Maroko, Džibutsko). Dnes Francie patří mezi hlavní evropské mocnosti.