Indie - Zajímavosti
Nanda Devi - Národní park na celkové ploše 630 čtverečních kilometrů je blízko druhé nejvyšší hory Devi Peak(7816 metrů). Dokud se zdejší kraj nestal v 50. letech rájem horolezců, byl téměř nedotčený. Když do něj počátkem třicátých let poprvé vstoupil britský horolezec Eric Shipton, pozoroval velká stáda kozorožců bharalů a goralů. Jejich stavy však od té doby poklesly. Dále se zde setkáme s jelenem mošu, serau a při troše štěstí i se sněžným levhartem.
Manas - Z malého chráněného území se Manas Sanctuary s tygří rezervací v průběhu let vyvinul v rezervaci o ploše více než 2800 čtverečních kilometrů, přičemž jen její jádro zaujímá plochu přesně 400 kilometrů. Na indické straně převládají mýtiny a smíšené listnaté lesy. Stáda slonů čítají někdy až 2000 zvířat. Kromě toho se zde setkáme s tygry, nosorožci, divokým buvolem a mnoha druhy ptáků.
Kaziranga - Kaziranga byla prohlášena rezervací divoké zvěře již na počátku našeho století a v roce 1926 se stala chráněným územím divočiny. Od roku 1974 je tento kraj v severoindickém státě Ásám národním parkem. Park proslavili nosorožci, divocí buvoli a také bahenní jelínci. Dále zde žijí i tygři, divoká prasata, bezocasí gibboni - takzvaní hulocks, medojed, languři a nosorožci. Výhodným výchozím bodem k pozorování zvěře je Mihimukh.
Sundarbans - Tato rezervace o celkové ploše více než 2500 čtverečních kilometrů je na západě ohraničena řekou Hooghly a na východě Tetuliií. Téměř polovinu tohoto území tvoří jeho vlastní jádro a národní park. Ráz krajiny určují močály a mangrové lesy, ale najdeme tu i malé lesíky a menší říčky. V tomto chráněném území v Západním Bengálsku žije největší tygří populace subkontinentu. V polovině osmdesátých let žilo na této ploše, jež odpovídá zhruba státu Bangladéš, asi 400 tygrů.
Památky
Tádžmahal (nedaleko Ágry), Zlatý chrám (Amritsar), Parlament, Palác větrů (Džajpur), památník císařovny Viktorie (Kalkata), nádraží Victoria (Bombaj), chrám Lingaradža, chrám Mínaksí (nedaleko Bengalúru).
Historie
Dějiny Indie jsou staré téměř 5000 let. První velká civilizace existovala v údolí řeky Indu už kolem roku 2500 př.n.l. Je známá jako Harappanská kultura podle města Harappa, které v té době vzniklo jako jedno z prvních měst na území Indie. Úpadek kultury způsobily nájezdy Árijců ze Střední Asie kolem roku 1500 př.n.l. Původní obyvatelé byli postupně zatlačováni na jih a sever Indie se stal v průběhu staletí místem mnoha dalších nájezdů převážně ze západu, počínaje perským králem Dáriem kolem roku 500 př.n.l. a Alexandrem Velikým o 200 let později, přes Huny, muslimy, Mongoly až po Evropany koncem 15. století. Indie je místem vzniku dvou velkých světových náboženství - hinduismu a buddhismu. Základy hinduismu byly položeny už kolem roku 1500 př.n.l., kdy byly sepsány svaté texty Védy a začal se prosazovat systém kast s vládnoucí kastou bráhmanů, příslušníků kněžské vrstvy. Na protest proti kastám vznikl kolem roku 500 př.n.l. buddhismus. První velkou indickou říši založil ve 3. století př.n.l. Maurya. Mauryjská říše dosáhla největšího rozkvětu za vlády císaře Ashoka. Ten v roce 262 př.n.l. prohlásil hinduismus za státní náboženství. Po zániku Mauryjské říše se sever Indie rozpadl na několik oddělených hindských království, nejvýznamnějším a největším byla kolem roku 400 n.l. říše Guptů. Bylo to období relativní stability, rozvíjela se řemesla, vzkvétala kultura. Konec této éry nastal počátkem 6. století nájezdy Hunů. Říše Guptů se rozpadla na několik menších celků a ke sjednocení došlo až na začátku 11. století, kdy začali na území Indie pronikat muslimové z Turecka a Afghánistánu. Bylo to období drancování a krutovlády. Neblaze proslulý turecký vůdce Mahmud z Ghazni pouze raboval a loupil, ale v Indii se neusadil. Až afghánští Ghurové se na dobytých územích usazovali a do roku 1200 měli pod sebou celou severní Indii. V roce 1206 byl založen Dillijský sultanát. V roce 1220 začali na sever Indie pronikat Mongolové pod vedením Čingischána a byli zde až do konce 14. století. Na jihu Indie založil roku 1336 Mohammed Tughlag říši Vijayanagar, ta fungovala jako nejsilnější hindská říše po dobu 200 let. Poté následovalo další více než 200leté období vlády Mughalských panovníků (1527-1757). Bylo to období velkého rozvoje indické vědy, kultury a architektury. Koncem 15. století dorazili ke břehům Indie první Evropané. Nejdříve Portugalci, Francouzi a poté Britové. Ti nejdříve Indii ovládali obchodně prostřednictvím Východoindické obchodní společnosti, ale postupně se z pouhých obchodníků měnili na administrátory a stali se skutečnými vládci Indie. Úlohu měli usnadněnou tím, že Indie byla počátkem 19. století rozdrobena na řadu malých útvarů. Britové upevnili centrální řízení země, začali rozvíjet průmysl i zemědělství, stavěli železnice, položili základy administrativy a soudnictví. Na přelomu 20. století začínal narůstat odpor vůči britské koloniální vládě. Po 2. světové válce se nezávislost Indie stala nevyhnutelnou. Zároveň v zemi sílil náboženský konflikt mezi hinduisty a muslimy. Jediným schůdným řešením se zdálo být rozdělení Indie na novou hinduistickou Indii a muslimský Pákistán. K vyhlášení nezávislosti Indie a vniku Pákistánu došlo v roce 1947.