Indonésie - Zajímavosti
Sopka Krakatau
Bali - zářivá perla ve třpytícím se smaragdovém moři, magický a mystický ostrov bohů okouzluje návštěvníky již celá staletí. Jeho malebnost téměř vyvolává dojem namalované kulisy - rýžová políčka na úbočích připomínající obří schody, vulkány tyčící se do mraků, tropické lesy překypující bujnou vegetací, zlaté pláže omývané teplými vodami Indického oceánu.
Irian Jaya - Papua je jednou z posledních divočin na světě. Má společné území s Papuou Novou Guineou a obyvatelé obou zemí jsou si etnicky i kulturně velmi podobní. Příroda je zde velmi drsná a různorodá - od vysokých hor s vrcholy trvale pokrytými sněhem až po bažiny zarostlé mangrovníky. Najdete zde fantastickou pralesní scenérii, bohatou faunu, rovníkové ledovce i velké trekingové možnosti.
Památky
Chrám Borobudur (u Surabaya), dům ve vesnici Ambarita, dům Toradžů (ostrov Celebes).
Historie
Předpokládá se, že první obyvatelé indonéských ostrovů pocházeli z Indie nebo Barmy. V roce 1890 byly na Jávě objeveny kosterní pozůstatky tzv. “Javánského člověka”, jejichž stáří bylo odhadnuto téměř na milion let. Trvalé osídlení dnešní Indonésie je časováno do období kolem 3000 let před n.l., kdy sem přicházeli migranti z jižní Číny a jihovýchodní Asie.
První migranti z Indie přišli do Indonésie na počátku našeho letopočtu. Do konce 7. století vyrostla na Sumatře mocná buddhistická říše Srivijaya ovládající v té době celou oblast jihovýchodní Asie. Na Jávě vznikala hinduistické království, jako Mataram v 7. století nebo Cailendra v 8. století. Království Srivijaya se rozpadlo koncem 13. století, kdy moc převzalo království Majapahit. To rozšířilo svou moc až k severními Vietnamu a Filipínám.
Od 14. století začali do Indonésie pronikat Arabové a šířit zde islám. Centrem muslimského impéria se stala Melaka na Malajském poloostrově. Významným islámským městem byl i Demak na Jávě, odkud se Islám rozšířil i na Sulawesi, Borneo a na přilehlé ostrovy. Arabský vliv byl počátkem 16. století narušen příchodem Portugalců. Ty začali od roku 1596 vytlačovat Holanďani a Portugalsku nakonec zůstalo pouze území Východního Timoru. Indonésie se stala nejvýznamnější holandskou kolonií a holandská Východoindická společnost založená v Batavii (dnešní Jakarta) v roce 1602 zcela ovládala světový obchod s kořením až do poloviny 18. století a ovlivňovala celkový chod Indonésie.
V průběhu 19. století došlo k několika povstáním proti holandské nadvládě. Byla však neúspěšná a v důsledku toho se počátkem 20. století začalo stále silněji prosazovat nacionalistické hnutí. Vznikaly nové strany a organizace usilující o nezávislost Indonésie. Během 2. světové války obsadili Indonésii Japonci. Po ukončení války se už Holandsku koloniální nadvládu obnovit nepodařilo.
V roce 1945 byla vytvořena Indonéská republika a v roce 1949 byla mezinárodně uznána její nezávislost. Prvním prezidentem se stal v roce 1945 Ahmed Sukarno, zakladatel Nacionální strany Indonésie. Vládl do roku 1965, kdy se jej snažila svrhnout indonéská komunistická strana. Došlo k vojenskému puči a prezident byl přinucen předat moc do rukou generála Suharta. Ten se stal v roce 1967 prezidentem a zavedl v zemi tuhý vojensko-politický režim. Indonésie se dostala do mezinárodní politické izolace, k čemuž přispělo i násilné obsazení Východního Timoru v roce 1975. Mezinárodní izolace se však časem stala pro zemi neúnosnou a generál Suharto musel svou politiku změnit, zahájil spolupráci s okolními zeměmi a na počátku 80. let se rozhodl otevřít svou zemi cestovnímu ruchu. Indonésie tak zažívá ekonomický boom a řadí se k ostatním tzv. “asijským tygrům”.
V důsledku asijské ekonomické krize v letech 1997-1998 je otřeseno i indonéské hospodářství, situace v zemi se destabilizuje. Dochází k nepokojům, sílí nacionalistické hnutí, roste aktivita islámských teroristických skupin. V roce 2001 je již pozice generála Suharta neudržitelná a v prezidentských volbách vítězí žena Megawati Sukarnoputri, jejím zástupcem se stává Hamzah Haz, vůdce koalice islámských stran. Vláda nové prezidentky přinesla zemi sociální stabilitu a nový ekonomický růst. V roce 2002 získává Východní Timor nezávislost a stává se samostatným státem. Další prezidentské volby se budou konat v roce 2006.