|
Pompeje - nejvýznamnější místa pohřbená pod lávou z Vesuvu (dospělí 13,5 euro (400 Kč), děti 8 euro (250 Kč) - IV/2002)
Vesuv (výstup ke kráteru Vesuvu za 100 Kč, autobusy z Neapole za 200 Kč). Jinak ale sopky na Sicílii a hlavně Stromboli jsou zadarmo, s méně turisty a mnohem hezčí).
Etna - činná sopka vysoká ± 3340 metrů, nad 3000 metry v podstatě nepřetržitě proudí láva a k vidění bizardní sírové útvary (výjezd autem do 1900 metrů, lanovka do 2500 metrů a džípy do 2900 metrů
PamátkyPamátky v Římě (Koloseum aj.), Benátky (Náměstí sv. Marka), Milán (Milánská katedrála), Šikmá věž v Pise, katedrála ve Florencii, Chrám Santa Chiara (Assisi), Castel del Monte (Bari), svatyně v Paestu, svatyně Kastora a Polluse (Agrigento-Sicílie).
HistorieŘímská říše
Již před čtyřmi tisíci lety sem přišly italické kmeny. O tisíc let později přišli Etruskové, což byl velmi vyspělý národ jehož existence je stále zahalena řadou tajemství. Ti postupně ovládli celý poloostrov. Římské impérium postupně ovládlo všechny zdejší kultury (etruskou, italickou, řeckou). Římská říše ovládala svého času celé Středomoří a Blízký východ.
Rozpad Říma
Pronikající germánské kmeny (Ostrogóti, Langobardi) přivodili rozpad Říma. Území se rozdělilo na řadu nestabilních státních útvarů. Byzanc (Východořímská říše) si udržela vliv v oblasti Ravenny, Říma a v jižní Itálii. Řím se stal jádrem církevního státu. Jižní Itálie a Sicílie je ovládnuta v 11. století Normany a vzniká zde Království obojí Sicílie, těžící z hospodářských a kulturních styků s arabskou a byzanskou oblastí.
Středověk až 18. století
V tomto období patřila oblast Itálie k nejvyspělejším v Evropě. Nositeli tohoto pokroku a rozvoje se staly severoitalská města (Benátky, Janov, Florencie, Milán), která ve 14. století fungovala jako samostatné republiky. Obdobím jejich rozkvětu bylo hlavně následující století.
Napoleonské války a sjednocení
Napoleonské války umocnily revoluční vlnu v Itálii, namířenou proti feudálnímu systému. Napoleon vyhlásil Italské království, Řím připojil k Francii, ale po jeho porážce se vrátil na většině území Itálie předrevoluční stav. V jižní Itálii bylo Království obojí Sicílie pod vládou Bourbonů. Po národně-osvobozeneckých bouřích (Garibaldiho tažení) vyhlásilo a vytvořilo sjednocené Italské království pod vládou savojské dynastie. Proces sjednocení byl dokončen r. 1870 připojením Říma (v roce 1871 byl vyčleněn Vatikán).
Vstup do 20. století
Relativní zaostalost země vedla k politické nestabilitě, což se sebou nese téměř vždy nacionalistické nálady. Ty se dožadovaly uznání Itálie jako světové velmoci. V 80. letech 19. století zahajuje Itálie koloniální výboje v severní Africe (Eritrea, Somálsko), roku 1890 získává protektorát nad Habeší (Etiopie). Politicky se Itálie orientuje na Německo a Rakousko-Uhersko s nimiž v roce 1882 založila Trojspolek, který byl namířen proti Francii (tedy zpočátku velmi bohulibý cíl, bohužel se časem poněkud zvrtl). Počátkem 20. století se dostává po dlouhé době Itálii prosperity a rozvoje. Do první světové války vstoupila po boku Německa a Rakouska-Uherska. 24. května 1915 otočila, usmířila se s Francií a vojensky se zapojila do války na straně Dohody.
II. světová válka
Poválečné vyrovnání neuspokojilo italské územní požadavky. To vede k vzrůstu radikálního fašistického hnutí pod vedením Benita Mussoliniho. 28. října 1922 obsazují jeho squadristé Řím. Mussolini je jmenován ministerským předsedou a po roce 1925 nastoluje totalitní režim. Roku 1936 vzniká osa Berlín-Řím a Itálie se spolu s Hitlerovským Německem připravuje na válku. Do 2. světové války vstupuje Itálie ve čtyřicátém. Válka však přivedla Itálii velmi brzy na pokraj krachu, rozpad hospodářství a těžké porážky v severní Africe umožnily vylodění Spojenců v jižní Itálii. Domácí opozice se vzbouřila a 25. července 1943 Mussoliniho zatkla a uvězněnila. Krátce poté Itálie kapituluje (3. 9. 1943). V té době však byla většina Itálie obsazena německou armádou, která osvobodila Mussoliniho a nastolila na severu země Italskou sociální republiku. Na jihu zůstal zbytek Itálie pod patronátem spojeneckých vojsk.
Poválečná Itálie
Poválečná Italská republika byla vyhlášena 18. 6. 1946. Itálie se zapojuje do Marshallova plánu a v roce 1949 se stává členem NATO. V padesátých a počátkem 60. let se střídají u moci vlády pravicové a pravocentristické. Díky zahraničním investicím zažívá Itálie velký hospodářský vzestup. Roku 1963 se poprvé dostávají do vlády socialisté a začíná období tzv. levého centrismu. To samozřejmě ihned vedlo ke krizím, které započaly v 1968 - 1969, a byly doprovázeny velkými stávkovými hnutími a studentskými bouřemi.
Současnost
V zahraniční politice se Itálie snažila udržet vliv ve Středomoří i za cenu podpory palestinskému hnutí, což vede k tzv. importovanému terorismu. Proto se v polovině 80. let začala více orientovat na země Latinské Ameriky. Zvládla kritické hospodářské ukazatele i vysokou inflaci své liry a stala se členem EMU. V poválečné historii byla politika provázena silnou politickou nestabilitou a Itálie měla v průměru jednu vládu na jeden rok, proto přešla v současnosti na většinový systém, který by měl dopomoci k větší stabilitě.
Je dobré vědětV Itálii můžeme uskutečnit mnoho zajímavých a cenově výhodných nákupů, zejména co se týče oděvů, obuvi a módních doplňků vůbec. Ve většině turistických centrech jsou obchody otevřeny do pozdních večerních hodin. Nenechte si ujít pravé italské trhy, stojí za to. Nakoupíte zde opravdu cokoliv a za velmi dobré ceny, ale musíte smlouvat.
Itálie má velmi rozvětvenou síť silnic a jízda je nejpříhodnějším způsobem, jak se seznámit s krajinou. Ovšem jsou tu poplatky a benzín je drahý. Pokud se rozhodnete pronajmout si auto, potřebujete platný národní řidičský průkaz nebo mezinárodní řidičské oprávnění (vydává je Policie ČR). Zahraniční turisté mohou využít bezplatné pomoci v nouzi od Italského Automobilového Klubu (Automobile Club d´Italia - ACI, Via Marsala 800, Řím, tel: +39 06 49981). V Itálii se jezdí vpravo. Stav silniční sítě je skvělý. To se týká i dálnic, které protínají zemi od severu k jihu. Některé dálnic jsou zdarma, na většině je ovšem nutné zaplatit poplatek. Mýtné se platí přímo na dálnici podle ujeté vzdálenosti. Poplatek za použití dálnice je možné zaplatit hotově, ve tvrdých zahraničních měnách, někdy platební kartou a prakticky vždy magnetickou kartou VIACARD. Koupit ji můžete přímo na stanovištích mýta, v některých bankách, turistických kancelářích či tabácích. Karta má neomezenou platnost, nelze ji však využívat na sicilských dálnicích. Podrobné údaje o italských dálnicích a výši dálničních poplatků najdete na adrese www.autostrade.it. Italové jezdí rychle, ale dosti dobře. Dopravních nehod je proto málo. Autobusová doprava: Pravidelné autobusové linky jezdí na dálkových trasách mezi velkými městy i na krátkých lokálních trasách. Provozuje je řada společností. Nejznámější je SITA (www.sita-on-line.it). Na jejích stránkách naleznete veškeré potřebné údaje včetně aktuálních jízdních řádů a cen. Železniční doprava: Cestování po italských železnicích je velmi rychlé a příjemné, ale oproti autobusové dopravě je dražší. Národní železniční společností Itálie, která provozuje pravidelné vlakové spojení na více než 16 tisících kilometrech kolejí, je Ferrovie dello Stato. Bližší informace o aktuálních spojích a jízdném naleznete na internetových stránkách této společnosti (www.fs-on-line.com). Kromě Ferrovie dello Stato provozuje dílčí spojení i řada menších společností. Trajektová doprava: Vzhledem k přímořskému charakteru Itálie je trajektová doprava velmi rozšířená. V zemi funguje řada pravidelných linek, které plují mezi pevninou a jednotlivými ostrovy.Následující společnosti provozují pravidelné linky mezi italskými přístavy (na jejich adresách najdete jízdní řády i ceny): Ferrovie dello Stato (www.fs-on-line.com), Tirrenia Navigazioni (www.tirrenia.com), Grandi Traghetti (www.grimaldi.it), Moby Lines (www.forti.it/moby) a Sardinia-Corsica Ferries (www.corsicaferries.com). Pomocníkem při plánování cest po Itálii vám může být také adresa www.traghetti.com, na které naleznete trasy a jízdní řády trajektů různých společností. Letecká doprava: Je nejrychlejším a nejpohodlnějším způsobem dopravy po Itálii. Nejčastěji se létá mezi Římem, Milánem, Neapolí, Turínem, Benátkami, Janovem, Bolognou, Florencií, Pisou a Palermem. Cestující si přitom mohou vybrat z několika leteckých společností, které vnitrostátní lety zajišťují. Po Itálii létají stroje národní společnosti Alitalia (www.alitalia.it), ale také Air Sicilia (www.airsicilia.it), Air Dolomity (www.airdolomiti.it) nebo Azzurra Air (www.azzurraair.it).
Italská kuchyně patří k nejlepším na světě, je vyhlášená především svými těstovinami, pizzou, rybami, pečivem a zmrzlinou. Polévky nejsou příliš běžné, setkáte se s nimi prakticky jen na severu Itálie. Mnohem častěji se místo nich jako první chod - il primo - podávají těstoviny (pasta) v nejrůznějších úpravách. Snad nejtypičtější italskou polévkou je minestrone, hustá zeleninová polévka s těstovinami, do které si Italové velmi rádi přidávají strouhaný parmezán. Italové jsou mistři v přípravě ryb a plodů moře, se kterými se zde setkáte ve formě předkrmů, v těstovinách i jako hlavním jídlem. Na rozdíl od nás, kteří máme zažitou zásadu dobře se ráno nasnídat, Italové snídají velmi skrovně - dají si jen kávu a případně čerstvé rohlíčky croissant, často jen ve stoje v baru, cestou do práce. Oblíbená je také teplá nebo studená čokoláda. O co odbudou snídani, o to víc si Italové dopřejí během polední siesty. Oběd - il pranzo - sestává většinou z několika chodů, zvlášť když je slavnostnější: po předkrmu „antipasto“ následují těstoviny „il primo“ (tj. první chod, jen výjimečně se podává místo těstovin polévka), hlavní jídlo „il secondo“ se zeleninovou přílohou „contorno“ (většinou maso nebo ryby), potom sladký dezert „dolce“, sýr „formaggio“ nebo ovoce „frutta“ či zmrzlina „gelato“. Pokud se podává k masu příloha, bývají to většinou vařené nebo opečené brambory – patate bollite, patate fritte, naprosto běžnou přílohou je ale v Itálii bílý chléb, který se zde jí prakticky všude a ke všemu. Rýže se používá v italské kuchyni většinou jen v podobě rizota. Italové při jídle zásadně nikdy nespěchají, takže oběd se může prodloužit na dvě i více hodin. Oběd se podává později než u nás, obvykle mezi jednou a třetí hodinou odpolední. Většina Italů však obědvá doma, kde se setkává s celou rodinou. Pracovní doba se tím pochopitelně prodlouží až do večerních hodin, ale to Italům nevadí, protože si večer patřičně „natáhnou“. Večeře - la cena - se podává nejdříve od 19:30 hodin a bývá podstatně jednodušší než oběd. Velmi často to bývají ryby, pizza nebo zeleninová jídla.
Italské zdravotnictví je velmi vyspělé a zkušení lékaři disponují moderním vybavením i metodikou léčby. Mezi Českou republikou a Itálií sice není podepsána dohoda o poskytování první pomoci zdarma, ale turistům bude v případě potřeba automaticky poskytnuta. To se však většinou týká jen státních zdravotnických zařízení. Soukromí lékaři po vás mohou chtít platbu v hotovosti. V každém případě byste se měli před cestou vhodně pojistit. Turistům není předepsáno žádné povinné očkování.Jak v Itálii postupovat v případě zdravotní nouze: Záleží na tom, v jaké situaci a na jakém místě se nacházíte. V každém případě doporučujeme okamžitě volat telefonní číslo 113 či 118 (zdravotnická pomoc a informace, italsky se rychlá pomoc řekne Pronto Soccorso). V turistických oblastech (například Bibione, Rimini apod.) jsou zdravotníci povinně na každé oficiální pláži. Nejčastěji ho naleznete pod označením Centro Medico.Pokud nejde o rychlé ošetření, můžete si v italských zlatých stránkách (Pagine Gialle) nalézt všeobecného lékaře (medico), zubaře (dentisto) či nejbližší nemocnici (dell´ospedale). Radou vám ochotně poslouží i v nejbližší lékárně (farmacia). Léky a lékárny: Nacházejí se v každém větším městě a v mnohé vesnici. Lékárny (farmacia) jsou označené buď klasickým zeleným křížem nebo podobným symbolem (žluté kolo, v něm oranžový kříž).
|