Kuba - Zajímavosti
BARACOA - město mezi dvěma malebnými zálivy u nejjižnějšího bodu Kuby - Cabo Maisí. Baracoa byla až do roku 1960 dosažitelná pouze lodí, teprve pak dělníci dokončili silnici, která město spojila s okolní pevninou. Půvab města znásobují palmy podél pobřeží. To, že se v minulosti jednalo o velice důležitou španělskou osadu, připomíná i přítomnost tří impozantních pevností - Fuerte Matachín s Museo municipal, Fuerte de la Punta s vyhlášenou restaurací a El Castillo de Sebouruco, z níž je dnes pěkný hotel.
HAVANA - prohlídka tohoto města obvykle začíná na Plaza de la Catedral, na jednom z nejkrásnějších náměstí Havany. O víkendu žije náměstí čilým životem se stánky plnými ručně vyráběných předmětů a suvenýrů. Na královském náměstí Plaza de Armes, které je hustě pokryto palmami, je každý víkend trh s použitými knihami, jakýsi gigantický knižní bazar. Náměstí vévodí impozantní budova Palacio de los Capitanes na západní straně. Centrální Havana, před revolucí jedna z nejkrásnějších a nejreprezentativnějších částí města, dnes hraje nepříliš významnými pastelovými barvami. Silnice hyzdí vyježděné koleje a stará rezivějící auta, mezi domy pobíhají desítky toulavých psů. Jednou z dominant je budova Capitolio Nacional, ne nepodobná Bílému domu v americkém Washingtonu. Zdejší stavba je však podstatně bohatší na detaily. Havanské Čínské město má přátelskou a vřelou atmosféru, venkovní kadeřnictví i početné stánky rychlého občerstvení. V části města San Francisco de Paula, pouhých patnáct kilometrů jihovýchodně od centra Havany, najdete vilu, ve které žil Ernest Hemingway dlouhých dvacet let. V okolí jsou hroby autorových psích miláčků i jeho zamilovaná rybářská loďka El Pilar.
SANTIAGO DE CUBA - město, které je odjakživa největším rivalem Havany v literatuře, hudbě i politice. Dnes je to druhé největší kubánské město a na rozdíl od jiných měst Kuby je tu cítit karibský ráz s výrazným vlivem bývalých francouzských osadníků a Haiťanů. Santiago je pulsujícím pestrobarevným městem, jehož historie si v ničem nezadá s historií hlavního města. Najdete tu nejstarší kubánské paláce i originální muzea.
TRINIDAD - půvabné město pod pohořím Sierra del Escambray se pyšní mnoha přezdívkami - Město ticha noci, Žluté město, Perla Karibiku či Tropická kolonáda. Díky zdejší malebnosti se není čemu divit. Dnes je Trinidad třetím největším městem země, které ještě nezasáhl turistický boom. Patrně také díky tomu si Trinidad uchovává svou atmosféru. Je plné koloniálních staveb, nenápadně rozesetých v křivolakých zastrčených uličkách. Je město mystického půvabu, který nedokázal zničit ani čtyřicetiletý útlak socialismu. První kroky cestovatelů by měly vést určitě do Muzea revolučního hnutí. Za malý peníz tu můžete vystoupat na vysokou dřevěnou zvonici, odkud je nezapomenutelný pohled na celé město. Klubko neskutečně zamotaných a rozvětvených ulic, v nichž žije takřka padesát tisíc obyvatel, Vám téměř vyrazí dech. Uslyšíte žhavé rytmy latinskoamerické hudby a ucítíte vůni typických specialit, která se line z desítek příjemných barů a restaurací.
HAVANA se nachází na západní straně Kuby. Se svými koloniálními paláci, muzeji a kostely osloví opravdu každého turistu. Najdete zde také mnoho kulturních zařízení, kina, hudební festivaly
Varadero jedna z nejznámějších a nejčistších pláží na světě. Tato pláž je postavena dle miamského modelu, proto je velmi oblíbená u amerických turistů.
Santiago, nejstarší městské centrum v zemi, zároveň umělecké centrum země.
Gran Parque Nacional Sierra Maestra - deštné pralesy s mnohými trekovými stezkami.
Baracoa - koloniální městečko, nejstarší na Kubě
Trinidad - historické město
Isla de la Juventud - národní park na jihu ostrova - pro turisty vstup pouze s průvodcem (auto s průvodcem pro čtyři osoby lze pronajmout v Nueva Gerona - 70 USD celkem.
Historie
Před příchodem Španělů ostrov obývali především Sibonejové, Guanajatabejové a Tainové. V roce 1492 přistál u pobřeží Kryštof Kolumbus a roku 1511 začala španělská kolonizace.
Za sedmileté války obsadili Havanu Britové, avšak výměnou za Floridu byla vrácena Španělsku. Tajná jednání Američanů se španělským guvernérem o anexi ostrova USA byla přerušena po protestech Anglie a Francie. V roce 1812 bylo krvavě potlačeno velké povstání černých otroků.
V roce 1868 byl zahájena desetiletá válka za nezávislost, v jejímž průběhu byla proklamována Kubánská republika. Od drtivé porážky Španělů ve válce s Američany v roce 1898 byla Kuba spravována americkou armádou. Kuba se stala protektorátem USA, ale roku 1902 byla vyhlášena nezávislá republika. Smlouva o vzájemných vztazích mezi Kubou a USA z roku 1903 potvrdila přímou politickou, hospodářskou a finanční závislost Kuby.
30. léta byla poznamenána velkou politickou nestabilitou. Po 2. světové válce se politika Kuby dostala znovu plně pod kontrolu USA. Roku 1952 se po provedení puče za pomoci USA dostal k moci Fulgencio Batista Zaldívar. Jeho diktatura vyvolala vznik hnutí odporu v čele s Fidelem Castrem Ruzem. V průběhu národně osvobozeneckého povstání se Castro ujal úřadu ministerského předsedy. V létě 1962 požádala kubánská vláda o vojenskou pomoc SSSR, na to USA reagovaly námořní blokádou ostrova.
Obchodní embargo zachovávaly USA vůči Kubě až do 90. let. Po kolapsu komunismu v Evropě na počátku 90. let se prohloubila krize Castrova režimu. Pod tlakem okolností se kubánské hospodářství začalo od jara 1995 otevírat zahraničnímu kapitálu.
V posledních letech sílí protesty protikomunistické opozice. V důsledku masového útěku Kubánců do USA v roce 1994 zrušil americký prezident zákon umožňující kubánským uprchlíkům azyl. V září 1994 se USA zavázaly přijmout 20 000 kubánských emigrantů ročně. V roce 1999 a 2000 přijala Komise pro lidská práva OSN rezoluci, která odsuzuje potírání lidských práv na Kubě. V obou případech tuto rezoluci předkládali čeští dipomaté. Na jaře 2000 se před českou ambasádou konala statisícová demonstrace kubánských "pracujících" proti těmto aktivitám české diplomacie.
V lednu 2001 byli ve městě Ciego de Ávila zadrženi čeští občané Ivan Pilip a Jan Bubeník, které kubánské úřady viní z protistátní činnosti. Pilipa s Bubeníkem pustil Castrův režim po více než dvaceti dnech vězení.