Maďarsko - Zajímavosti
Margaretin ostrov: Nejcennějším a největším parkem Budapešti je dva kilometry dlouhá zelená oáza mezi mosty Margarety a Árpáda.
Pohoří Börzsön: Börzsöny, turisty často vyhledávané pohoří s více než 335 prameny a bystřinami. Vyhaslé sopečné kužele, strmé rokle a bizarní skalní výjevy utvářejí Chráněnou krajinnou oblast Börzsöny.
Ipolytarnóc: Zde můžeme nalézt přes 1200 stop starých 22 milionů let. Výbuch sopky překvapil zvířata u vodní hladiny a měkký pískovec zakonzervoval jejich stopy - nosorožců, kopytníků, šelem a ptáků.
Balaton: V délce 77 km leží uprostřed Transdanubie "maďarské moře". Má sametově měkkou vodu se žlutozeleným leskem. Balaton se stal pro svoje přírodní bohatství oblíbeným místem rekreace.
Badacsony: Vyhaslý vulkán ve tvaru rakve s výškou 436 m proslul svými geologicky zajímavými "čedičovými varhanami" a vinicemi.
Historie
První písemné památky na území dnešního Maďarska pocházejí z období Římské říše. Římané za vlády císaře Augusta obsadili celé Zadunají a vytvořili tak svoji provincii nazvanou Panonie. Tato událost se datuje k roku 12 př. n. l.. Kočovné kmeny Maďarů se na území dnešního Maďarska přistěhovaly koncem 9.st.n.l. pod vedením Arpáda. Dějiny Maďarska jsou od 2.poloviny 14. st. poznamenány boji proti Turkům, podnikajícím sem útočné výpady z Balkánského poloostrova.
Prvního velkého vítězství proti Turkům dosáhl až roku 1456 János Hunyadi v bitvě u Bělehradu. Velmi dobře v bojích s Turky si vedl také Jánosův syn, král Matyáš, který organizoval žoldnéřské vojsko. V bitvě u Moháče roku 1526 padl mladý panovník Ludvík Jagellonský a Turci tuto bitvu vyhráli. Do čela státu je zvolen Ludvík Habsburský, ale není jednotně uznáván celou uherskou šlechtou. Toho využili Turci a roku 1541 obsadili královský hrad Budín. Nastalo období turecké nadvlády a země byla rozdělena na dvě části: malá západní část země spolu s většinou Slovenska spadala pod Habsburskou monarchii a většina Maďarska spolu s Budínem byla obsazena Turky. Celkově zabíralo území obsazené Turky více než dvě třetiny dnešní rozlohy Maďarska. Turecká nadvláda trvala 150 let a zanechala po sobě velmi málo kulturních památek, povětšinou pouze lázně a mešity ve větších městech.
Těžištěm národního a kulturního života bylo v této době Sedmihradsko. Roku 1686 byli Turci vyhnáni z Budína a roku 1699 byly vyhlášením karlovického míru osvobozeny celé Uhry. Současně se rozšiřovala moc Habsburků a země byla pustošena žoldnéřskými vojsky ve službách vídeňského dvora. Roku 1703 proběhlo povstání pod vedením Františka II. Rákócziho. Spolek mladých intelektuálů "Březnová mládež" ve spojení s reformátorem Lajosem Kossuthem shrnuli své požadavky do 12 bodů dne 15.3.1848. Zemský sněm stavů zasedající v Bratislavě je pod tlakem zpráv o revoluci ve Vídni a Budapešti přijal. Císař Ferdinand V. jmenoval 1.4.1848 první samostatné zodpovědné uherské ministerstvo. Dále potvrdil zrušení poddanství i zákony o samostatnosti země. Vídeňská vláda záhy tyto výroky omezuje a podniká kroky k potlačení revoluce.
Po potlačení revoluce byla země začleněna opětovně do habsburské monarchie.Po porážce Rakouska roku 1866 ve válce s Pruskem došlo k vnitropolitickým potížím uvnitř monarchie. To vedlo k rakousko-uherskému vyrovnání. Vyrovnání rakouské buržoazie a šlechty s uherskou šlechtou, ovšem na úkor dalších národů, například Čechů.
Tím se říše přetvořila na Rakousko-Uhersko a František Josef I. se dal korunovat na uherského krále. Podle předem daných zásad vyrovnání se každá země řídila samostatně, obě měly vlastní sněm, vojenské záležitosti, zahraniční a finační politika byla ale řízena společně a úřední řečí armády zůstala nadále němčina.
V období průběhu 2.světové války stálo Maďarsko na straně fašistického Německa. Boje na blízké východní frontě měly za následek zničení velké části maďarských vojsk. Stát byl obsazen v březnu roku 1944 německými vojsky v důsledku sílícího protifašistického odporu. Začíná doba krutovlády Szalásiho - vůdce maďarských fašistů. Koncem roku 1944 vstupuje na území Maďarska sovětská armáda. Po osvobození Debrecínu je vytvořena prozatimní vláda, která vyhlašuje válku Německu. Budapešť je osvobozena v únoru 1945.