|
Severní část lze charakterizovat jako téměř liduprázdnou, skalnatou pustinu. Tvoří ji vlastně jen uzoučký pás pobřeží mezi mořem a srázy Velebitu. Tímto pásem vede v těsné blízkosti moře magistrála, v nesčetných serpentýnách kopírujících pobřeží a vápencové skály Velebitu. Pro automobilistu je tento úsek zkouškou řidičské zdatnosti. O podmínkách pro rekreaci tu nemůže být řeč. Přívětivější část severní Dalmácie začíná od letoviska Starigrad-Paklenica u národního parku Paklenica. Většina rekreačních míst severní Dalmácie jsou dodnes převážně menší letoviska, která si své místo vydobyla dobrými podmínkami pro vodní sporty, borovými lesy, oblázkovými plážemi, klidem a atmosférou starých rybářských osad. Je zde i nemnoho rušných a honosnějších letovisek. Severní Dalmácie je však bohatá na kulturně historické památky první třídy. Svědčí o tom zejména Šibenik, který je se svou katedrálou na seznamu památek UNESCO, tak i Zadar s četnými románskými památkami.
ZajímavostiNin: vesnice u letoviska Zaton původně založená kmenem Ilyrů. Mezi památky, které se dochovaly můžeme shlédnout: velmi cenný starochorvatský kostelík sv. Kříže z 11. stol. označovaný jako “nejmenší katedrála Evropy”. Kostelík sv. Ambrože z 10.-11. stol. Z původního opevnění se dochovala pouze část východních hradeb a Horní brána. Další ze zajímavých památek je Biskupský palác a kostelík sv. Anselma, původně biskupský kostel. Z římských památek se dochovali rozsáhlé zříceniny Dianina chrámu a amfiteátru.
Šibenik: Město je zařazeno do katalogu světového kulturního dědictví UNESCO. Bylo založeno ve druhé polovině 11. stol. chorvatským králem Krešimirem IV. Město si zachovalo část opevnění a tři pevnosti na kopcích: sv. Anna, Šubičevac a sv. Jan, odkud jsou překrásné vyhlídky na město a ostrovy. Na náměstí Chorvatské republiky je jedna z nejkrásnějších staveb pozdního středověku katedrála sv. Jakuba z 15.-16. stol.. Jedná se o nejcennější dílo přechodu gotiky v renesanci v celém Chorvatsku. Proti katedrále je renesanční radnice z 16. stol. Vedle katedrály je Biskupský palác z 15. stol. s nímž sousedí Mořská brána a Knížecí palác, dnes městské muzeum. Nalézá se zde mnoho sakrálních staveb z období přechodu gotiky v renesanci např.: Nový kostel, kostel sv. Jana Křtitele, kostel sv. Františka. Mezi světské stavby v tomto období je nutné připomenout paláce Foscolů, Orsiniů, Madoničů.
Zadar: původními obyvateli byl kmen Ilyrů ve 4. stol. př. Kr. Dochovala se část renesančního opevnění Pevninská brána - Porta Terraferma, Babí věž, zbytky hradeb. Asi nejcennější památkou je předrománský patrový kostel sv. Donáta z 9. stol.nejvýznamnější a nejmonumentálnější stavba své doby ve východní přímoří. Nachází se zde také románský kostel P. Marie jako součást někdejšího kláštera benediktinek, a sv. Chrysogona z 12. stol. Další ze vzácných románských sakrálních staveb je katedrála sv. Anastázie z 12.-13. stol. s bohatou plastickou výzdobou, starochorvatský kostelík sv. Vavřince z 11. stol. v jehož blízkosti je renesanční městská lodžie a městská strážnice z 15.-16. stol. Mezi další světské stavby patří pozoruhodné paláce z 15. stol. Grisogono-Vovův a Ghirardini-Marchiův. Ve městě stojí za navštívení mimo jiné i mnoho muzeí např. Archeologické, námořní atd.
|