Rusko - Zajímavosti
Murmansk - leží přibližně na půli cesty mezi Moskvou a Severním pólem, necelých 200 kilometrů od polárního kruhu obklopený tundrou, v prosinci i lednu zahalený neprostupnou tmou. Poslední týden v březnu se koná tradiční Festival severu. Nedílnou součástí oslav jsou i oblíbené sobí závody a lyžařské maratóny.
Vladivostok Město je obklopeno rozsáhlou přírodní rezervací, v níž má svůj domov mnoho vzácných živočišných druhů, mimo jiné černý a hnědý medvěd nebo sibiřský divočák
Jezero Bajkal
Historie
Rusko je největším státem na světě a pyšní se dlouhou a bohatou minulostí. Vzhledem k tomu, že Ruská federace leží na dvou kontinentech - v Evropě i Asii - zasáhly do její historie významné starobylé říše - Řekové obsadili některé oblasti v Černomoří, Perská říše si přisvojila regiony u Kaspického moře, své si řekla i Římská říše.
Velký význam má Rusko i pro historii České republiky a vlastně veškerých evropských zemí, ve kterých žijí potomci Slovanů. Právě v rozlehlých ruských stepích se totiž Slované zrodili, aby se v 6. století vydali na dlouhou pouť za novým domovem. Kromě Slovanů obývaly ruské území i další kočovné kmeny - Skytové, Hunové, Sarmati, Gótové, Avaři, Bulhaři nebo Maďaři.
Ve druhé polovině 9. století vznikl první slovanský stát - Kyjevská Rus, která se rozkládala na území dnešního Ruska, Běloruska a Ukrajiny na řece Dněstru. Znesvářené slovanské kmeny byly ke sjednocení přinuceny sílícím tlakem vikingských nájezdníků.
V 10. a 11. století zaznamenala Kyjevská Rus značnou expanzi a významné územní zisky, ale už ve 12. století se rozpadla na celou řadu drobných samostatných územních celků. Dílo zkázy dokonali ve 13. století Tataři (krutí mongolští nájezdníci), kteří poměrně snadno rozvrácenou zemi dobyli a obyvatelům Ruska přinesli teror a smrt. Západní a severní oblasti Ruska Tataři nedobyli, a proto tady vzniklo Veliké knížectví litevské. Postupem času začalo sílit především Moskevské knížectví, jehož vliv se brzy přelil do dalekých krajin. Právě Moskva měla největší zásluhu na definitivním zlomení tatarské nadvlády, formálně od roku 1480.
V 16. století začalo Moskevské knížectví expandovat na východ a jihovýchod, kde se knížectví zmocnilo mimo jiné okolí Kazaně a velké části Sibiře. Snahy o expanzi na západ a k Baltskému moři přivedly Moskevské knížectví do permanentních srážek s Polskem a Švédskem. Expanze na jih zase vyvrcholily střety s Tureckem. V průběhu 18. století zaznamenala Moskva prakticky na všech frontách významné úspěchy. Získala část Ukrajiny, Estonsko, Livonsko a některé oblasti, které původně drželo Turecko. V průběhu napoleonských válek si navíc Rusové přivlastnili také Finsko a Besarábii. Polské království fakticky ovládal ruský car. Rozmach Ruska pokračoval i ve století devatenáctém, kdy Rusko získalo i další državy na Dálném Východě.
Snahy o nezávislost většiny neruských národů vyvrcholily po ruské revoluci v roce 1918, kdy se osamostatnilo mnoho států, mimo jiné Finsko, Polsko, Lotyšsko, Estonsko, Litva, Ukrajina apod. Mnoho států se v nejbližších letech dostalo zpět pod nadvládu Ruska. V roce 1922 vznikl SSSR, v němž mělo Rusko dominantní úlohu.
Rok 1939 se do dějin Evropy zapsal velmi silně, protože nacistické Německo začalo nejkrvavější válečný konflikt v dějinách lidstva. Územní zisky však nezaznamenali jen nacisté, ale i Rusové, kteří obsadili části Běloruska a Ukrajiny, které v té době drželo Polsko. V roce 1940 navíc Rusko anektovalo pobaltské republiky, část Rumunska a Finska. Tento stav byl potvrzen i po ukončení války. Následovala dlouhá desetiletí sovětského teroru a spuštění tzv. železné opony mezi rudým komunistickým východem a "prohnilým" kapitalistickým západem. K rozpadu Sovětského svazu došlo až v roce 1991, kdy se osamostatnila celá řada sovětských republik.